Potřebuji to!
Potřebuji to! Tvrdím sice že ne, ale potřebuji to!
Někdo potřebuje sůl,cigarety .....a já tohle. Díky tomu se od všeho osvobodím, vzlétnu a pak už jen padám. Potřebuji to! Čím dál víc!
Abych vzlétla a pak..... ne na ten pád myslet nebudu! Jen na ten pocit vzlétnutí!
Potřebuju ten pocit!
Mám to držím v ruce svou trofej. Musela jsem na to dát mobil, ale tohle je mnohem lepší než mobil. Toto je má trofej! Už za chvíli vzlétnu! Teď jen najít místo. Ruce ne ty už jsou plné. Musím pod jazyk. Ano tam je akorát místo.
Nepatrné píchnutí už ani necítím. Těším se jak malé dítě na.... ani nevím. Je mi jedno na co se těší malé děti.
Cítím příval štěstí. Neskonalého štěstí! Nejednou necítím žádnou bolest. Mám tak strašně lehké nohy! A ruce! já létám! Cítím se tak strašně jistá. Už nejsem ta malá holka co se všeho bála.
Díky Pamelo! Díky že si mě k tomu přivedla! Díky! Vzal si tě sice anděl smrti, ale díky!
Vycházím z garáží kde je poslední dobou můj domov. Vznáším se. Nevím kam mě nesou nohy. Jen vím, že jsem strašně šťastná! Neskonale šťastná!
Chci letět! Ale zatím se jen vznáším. Chci letět!
Stojím na mostě. Šplhám po zábradlí. Teď se mi splní můj sen! Poletím! Stojím na zábradlí a váhám. Ale teď to přijde.
Já letím!
Já opravdu
letím!
Zavírám oči. Vychutnávám i ten pocit, že letím.
Všude okolo mě je svoboda.
Otevírám oči a dívám se někomu do očí. Ležím v náruči Anděla Smrti. na tváři mám jen nepřítomný výraz dokonalého šěstí.
„Splnila jsi si svůj sen. Teď za něj musíš zaplatit.“ šeptá mi Anděl Smrti.
Komentáře
Přehled komentářů
hvězdy třpití se v noci chladné
sama sedí na lavičce v noci temné
Prsty její klepou se zimou
dívá se skrz mlhu mrazivou
kterou vítr vane nocí studenou
Náhrobky kolem ní temné jsou
jako kobky dlouhé a chladné jsou
Rudá růže v jejích prstech krásně voní
svého strašného strachu sama se bojí
slzy tečou jí, po tváři
její krásné.
Mrazy chladné jsou krásné tak velice
Z mlhy Anděl smrti, vystoupil bojácně
Podíval se na dívko a vykročil za ní
Růže rudá sklouzla na zem
chladnou
On stál před dívkou slzící
dívka stoupla si
On políbil ji
mladá dívka padá k zemi
život pomalu prchá pryč.
Najednou tma, žádná bolest, zášť,
smutek a pláč.
Polibek smrti chladný je a smrtelný musí být
jak příhod bouře krásné okouzlující
smrt je tady a vždy bude
každého vezme si...do říše své
smrtící.
Před ní úniku není.
báseň je sice dlouhá ale nevím co na ní řeknete. Kdyby jste na mě chtěli kontak tak ho tady máte...Annael12@seznam.cz To číslo je jen dvánáct na konci je Annael je el. Nebö mobil 604156164
Smrt
(Anděl smrti, 18. 4. 2006 9:33)